František Fajtl se narodil 20. srpna 1912 v Doníně u Loun a po absolvování obchodní akademie odešel do tentokrát Vojenské akademie v Hranicích na Moravě. V roce 1935 byl vyřazen jako poručík letectva a nejprve absolvoval pozorovatelský a potom pilotní výcvik. Jeho kariéru v řadách prvorepublikové armády, konkrétně
u 2. leteckého pluku, zastavily překotné události kolem Mnichova a následná německá okupace Československa. Ta jej zastihla jako zástupce velitele 63. zvědné letky v Přerově, která byla vyzbrojena mimo jiné moderními stroji B.71 (SB-2), což dokumentuje snímek poručíka Františka Fajtla u jednoho z nich.
V červnu 1939 uprchl do Polska, kde v Krakově vstoupil do československého zahraničního odboje. Jenže pro nezájem polského letectva byla převážná část našich letců převezena po moři do Francie, kde však museli vstoupit do cizinecké legie s příslibem, že až vypukne konflikt, budou zařazeni k leteckým útvarům. František Fajtl
se dočkal přeškolení na francouzskou leteckou techniku na jaře 1940 na základnách Avord a Chartres a potom se účastnil bojů v leteckých perutích GC III/9 a GC III/7 vyzbrojených stíhačkami Marcel Bloch M. B. 151C.1 a M. B. 152C.1 nad Francií. Krátkou dobu působil u GC I/6 a vlastně letouny Morane Saulnier M. S. 406
s ostatními stačil jen před blížící se porážkou předat francouzským orgánům. Přeplavil i se svými kamarády, kterých u této Groupe de Chasse sloužilo hodně, do severní Afriky.
Odtud byli evakuováni do Anglie, kde byli stíhací piloti velmi žádáni k vzhledem blížícímu se střetnutí s německou Luftwaffe. Po krátkém přeškolení na stíhací Hurricany u 6. O.T. U. se zúčastnil slavné letecké bitvy o Velkou Británii nejprve jako stíhací pilot u 1. peruti a posléze 17. perutě RAF. U sedmnácté pokračoval
v bojové činnosti až do 27. května 1941. V té době se formovala nejmladší československá stíhací peruť a to si žádalo zkušené piloty, kterým František Fajtl bezesporu byl.
V práci stíhače na stíhačkách Spitfire Mk. I, Mk. II a Mk. V pokračoval u 313. československé stíhací perutě jako pilot a posléze na postu velitele letky. 27. dubna 1942 byl jmenován jako první z československých
letců velitelem britské stíhací squadrony a to nejen pro jazykové předpoklady, ale i nesporné velitelské schopnosti. Oficiální název jeho jednotky byl
No 122 (Bombay) Squadron. Ten svědčil o tom, že značná část strojů perutě byla pořízena veřejnými sbírkami v indické Bombaji.
Bohužel ve velení nebyl dlouho, protože hned 5. května 1942 byl sestřelen nad Francií. Odtud se mu podařilo neuvěřitelně uprchnout přes okupovanou Francii do Španělska, do Gibraltaru a potom zpátky na britské ostrovy. Tam byl přeložen jako
styčný důstojník k velitelství 11. a 10. britské stíhací skupiny a potom působil jako velitel základny RAF v Church Stanton, Ibsley a Skaebre. Plnovous, který zdobil Františka Fajtla, nebyl v RAF běžnonu záležitostí a výjimku udělovala sama anglická královna. V jeho případě to byla nutnost v důsledku nepříjemného kožního onemocnění na tváři. Od 24. září 1943 vodil
znovu do boje „svoji“ 313. stíhací peruť prakticky do té doby než byl počátkem roku 1944 jmenován velitelem skupiny dvaceti stíhačů, kteří byli převeleni do Sovětského Svazu.
František Fajtl se stal velitelem 1. československého samostatného stíhacího pluku v Sovětském svazu. Jeho lavočka je nahoře. Pluk se zúčastnil Slovenského národního povstání v září a říjnu 1944. Vlastně když 17. září pluk přistál na letišti Zolná se jeho příslušníci stali prvními kdo stanul po dlouhých pěti letech na půdě Československa a měli tam možnost bojovat až do potlačení povstání. Po stažení ze Slovenska působil znovu v rámci československé smíšené letecké divize prakticky až do konce války.
František Fajtl byl velitelem 1. pluku, který dostal čestný název
„Zvolenský“ rovněž do konce války. Pluk měl ve výzbroji sovětské stíhačky Lavočkin La 5FN. Válečná bilance Františka Fajtla byli čtyři sestřelené a několik poškozených nepřátelských letounů.
Na snímku je štabní kapitán František Fajtl v lavočce a na dolní kresbě od Vladimíra Urbánka je jeho Lavočkin
La 5FN s trupvým číslem 58 i s pilotem Františkem Fajtlem.
Po válce velel 1. stíhací divizi v Praze. Tam také absolvoval válečnou školu, ale potom vzaly události rychlý spád. Tak jako okupace přetrhla jeho mírovou kariéru tak i komunistický převrat v roce 1948 mu dal pocítit co si „myslí o demokracii“. Byl vyhozen z armády, zatčen a ve vykonstruovaném procesu odsouzen a uvězněn.
Po propuštění nastaly peripetie se zaměstnáním a s bydlením, ale co bylo nejhorší, že mu komunisté vzali jeho největší lásku a tou bylo létání. Částečně byl rehabilitován v roce 1964, ale plné satisfakce se dočkal až po roce 1989. Prezident Václav Havel jej v roce 1990 vyznamenal Řádem generála M. R. Štefánika a v roce 2004 mu bylo uděleno nejvyšší státní vyznamenání, Řád bílého lva.
Pan generálporučík František Fajtl se nám také představil jako působivý autor knih s leteckou tématikou, kde velice sugestvě vylíčil zážitky válečného pilota jak na zapadní tak na vychodní frontě čtenářsky velmi přítažlivou formou. Bohužel tento nevšední člověk 4. října 2006 zemřel.
FRANTIŠEK FAJTL