Na fotgrafii vpravo je Supermarine Spitfire HF Mk.IX 313. československé stíhací perutě RY-A ML148 na stojánce v Manstonu na jaře 1945. Emblém na motrovém krytu svědí o předcozím majiteli, kterým byla třistadvanáctka. F/Lt Jaroslav Dobrovolný byl jedním z pilotů, kteří s tímto Spitfirem létali. Z Manstonské základny třistatřináctka operovala spolu s ostatními československými stíhacími perutěmi jako útvar velitelství vzdušné obrany Velké Británie. Československé perutě byly staženy k velké nelibosti našich letců od taktického letectva z důvodu nedostatku záloh. Toto byl dlouhodobý problém provázející československé piloty v Anglii. Kupřikladu u 313. peruti v průběhu roku 1944 víc jak polovinu létajícího personálu tvořili Britové a příslušníci jiných národností. Za povšimnutí stojí znaky na horních plochách Spitfiru s bílým mezikružím.
Jaroslav Dobrovolný svoji leteckou anabázi v odboji začal již v Polsku, kde se zůčastnil předem prohraného tažení. Na beznadějně zastaralých strojích prakticky jen ustupovali a tak se stalo, že byl zajat Rudou armádou, která po dohodě s Německem obsadila východní část Polska. Po strastiplné cestě po sovětských internačních táborech se podařilo Jaroslava Dobrovolného spolu s dalšími třiceti letci převézt po moři do Velké Británie. Po působení u 27. MU se stal příslušníkem 312. čs. perutě, kde létal na Hurricanech Mk.IIB a Spitfirech Mk.VB. V březnu 1942 byl v leteckém souboji těžce zraněn. Po zaléčení se Jaroslav Dobrovolný vrátil do bojových operací. Zůčastnil se také letecké bitvy nad francouzkým Dieppe. Byl povýšen do důstojnické hodnosti a odešel na předepsaný pětiměsíční odpočinek. K bojovému létání se vrátil v říjnu 1943 jako pilot 313. stíhací peruti. S třistatřináctkou doprovázel bombardéry, útočil na odpalovací základny V1 a za invaze v červnu 1944 hlídkoval nad vyloďovacími prostory. Aktivně létal až do konce války.
Do vlasti se vrátil po šesti letech v cizině ve skupině 54 Spitfirů, která přistála 13. srpna 1945 na Ruzyni. Tenkrát se jim dostalo slavnostního uvítání, což už za tři roky nebude pravda.Také Jaroslava Dobrovolneho postihly persekuce jako všechny "zápaďáky". Byl zbaven možnosti létat a byl šikanován Stb. Byl i uvězněn a pak stěží sháněl zaměstnání. Ještě, že byl jedním z nemnohých, kteří se alespoň dočkali plné rehabilitace v roce 1990. Bohužel 6. června 1996 zemřel.