Narodil se 25. října 1915 v obci Jasenná na Valašsku. Tímto bych chtěl poděkovat obci, že si na svých stránkách připomíná svého čestného občana pana plukovníka Řezníčka. Z jejich životopisu jsem také čerpal.
Mladý Jiří se v patnácti dostal do firmy Baťa ve Zlíně, kde získal kvalifikaci v gumárenském odvětví. U Bati působil víceméně do roku 1937, kdy nastoupil vojenskou službu. Prodělal pilotní výcvik u 2. leteckého pluku v Olomouci. Stíhací kurz absolvoval v Praze a v Prostějově. Potom působil u 2. leteckého pluku až do okupace. Krátce se vrátil do firmy Baťa, ale už uvažoval o odchodu za hranice. Jako mnoho jiných se ocitnul v Polsku, ale pro nezájem polského velení o naše letce volil cestu do Francie. Musel však podepsat závazek do francouzské cizinecké legie s tím, že bude uvolněn v případě války.
Začátek války ho zastihnul v severní Africe. Hned převléknul uniformu legionáře za francouzskou leteckou uniformu.
Francouzi se snažili zapojit naše letce do výcviku. Fotografie zachytila Jiřího Řezníčka s maskotem, kotětem Mindou, ve výcvikovém středisku
v Chartres u Moranu M.S. 406C.1. Letoun byl předlohou pro model ve fotogalerii.Po dokončení výcviku, který absolvoval také na stíhačkách Marcel Bloch M.B. 151C.1., se pak hlásil u GC I/8, která je měla právě ve vyzbroji. Tam působil od 18. května 1940 do 1. června 1940. Potom byl převelen k slavné GC I/5 a ta měla v užívání americké Hawky 75. Řezníček se zapojil do bojů a po kapitulaci Francie s jednotkou přeletěl do severní Afriky.
.
.
Po uvolnění z francouzského letectva následval přesun po moři na britské ostrovy. Tam zejména piloti byli pro nadcházejicí střetnutí s Luftwaffe velice žádáni. Jiří Řezníček po krátkém zaškolení na britské stroje nastoupil službu u 151. perutě. Sloužil tam v hodnosti Sergeant od 7. řijna 1940 do 24. října 1940. Zapojil se hned do operační činnosti.
Další jednotkou, ve které létal, byla slavná 1. peruť RAF a to od 24. října 1940 do 14. prosince 1940. Od 14. prosince 1940 byl převelen k 46. peruti a tam operoval do 13. května 1941. Pak následovala služba u 17. peruti RAF a to od 13. května 1941 do 27. května 1941.
Rotací po britských stíhacích útvarech získal Sgt Jiří Řezníček cenné bojové zkušenosti.
27. května 1941 se hlásil u velitele nejmladší 313. československé stíhací perutě do bojové služby. Tam také ukončil F/Sgt Řezníček 14. září 1942 svůj první operační turnus. Poté byl povýšen do hodnosti Warrant Officer a pak ještě do nejnižší důstojnické hodnosti Pilot Officer.
K třistatřinátce nastoupil opět 1. května 1943 a doplnil tak její řady.
1. února 1944 byl převelen ke skupině škpt. Františka Fajtla. Skupina dvaceti zkušených stíhačů odjížděla na východní frontu vytvořit bojeschopnou jednotku.
.
Naši piloti byli v SSSR přeškoleni na sovětské stíhačky La-5FN. Byl ustanoven 1. čekoslovenský stíhací pluk a ten byl poslán na pomoc Slovenskému národnímu povstání. Jiří Řezníček a ostatní piloti pluku po dlouhých pěti letech opět doma!
Operační činnost pluku byla velmi pestrá a podporučík Řezníček se do ní spolu s ostatními zapojil. Start 18. října 1944 se stal Jiřímu Řezníčkovi málem osudným. Byl vyslán spolu s Antonem Matuškem aby sestřelili průzkumníka Luftwaffe v okolí Banské Bystrice. Ten, když viděl naše stíhače, na nic nečekal a pláchl do zaječích. Když se s prázdnou otáčeli k domovu, motor lavočky podporučíka Řezníčka začal vynechávat a vyvalil se hustý dým. To už bylo zle! Viděl, že to na letiště nedotáhne, a tak se pokusil nouzově přistát v těžkém terénu. Výsledek byl fatální, lavočka zničena a pilot těžce zraněn.
Ze Slovenska byl přepraven do nemocnice ve Lvově. Ještě nebyl doléčen a už se vrátil ke své jednotce, která ustoupila mezitím ze Slovenska. Protože ho zranění limitovalo v létání, tak jej mjr. Fajtl ustanovil střeleckým důstojníkem pluku.
