Jaroslav Hlaďo byl talentovaným poručíkem prvorebulikového letectva, který se proslavil na mezinárodním leteckém mítinku ve švýcarském Curychu. Jako nadporučík se stal nejmladším velitelem 42. stíhací letky vyzbrojené stíhačkami Avia B-534 až do okupace. Jeho odchod do odboje byl odlišný než u většiny jeho druhů ve zbrani. Němci jej nechali jako zalétávacího pilota v pobočce Avie v Kunovicích. Spolupracoval s důstojníky odbojové Obrany národa. Právě pplk. Mašín, čelní představitel této organizace, jej upozornil, že je mu gestapo na stopě. Nečekal na nic a při jednom ze záletů 27. 8. 1940 s Avií B-534 zamířil východním směrem a přistál v SSSR. Nejprve ho věznili jako špiona a po propuštění byl internován se skupinou pplk. Svobody. Zvláštností na pobytu Jaroslava Hlaďa v SSSR je, že byl zařazen do speciální letky NKVD pro boj v týlu nepřítele. Rychlý postup Němců po útoku na Sovětský Svaz a nepříznivé podmínky pro vytvoření naší letecké jednotky na východě rozhodly o přesunu zbylých letců do Velké Británie. Cesta po moři byla velmi dramatická, protože oba křižníky, na nichž se plavil, byly potopeny. Nicméně po všech peripetiích stanul na půdě Anglie.
Po přeškolení na britskou techniku se stal P/O Hlaďo příslušníkem anglických perutí 131, 122 a 222 spolu s Ottou Smikem. Tam také dokončil první operační turnus. Byl povyšován v britských i českosloveských hodnostech. Svůj druhý turnus začal u třistadvanáctky a zakrátko převzal i její velení. 15. 11. 1944 mu je přiznána hodnost Wing Commandera a ujal se velení čs. stíhacího křídla. W/Cdr Jaroslav Hlaďo DFC, DSO, OBE vede prvenství co se týče počtu operačních letů nad nepřátelským územím. Podnikl jich 281 v trvání 474 operačních hodin.


Když nastal konečně toužebný okamžik míru, byl Jaroslav Hlaďo jmenován velitelem 2. letecké divize v Českých Budějovicích. Bohužel klidná léta vojenské služby vydržela jen krátce, Přišel nechvalný únor 1948 a s ním i rozsáhlé čistky v armádě. Jaroslav Hlaďo díky komplikované nemoci, při níž byl na hranici života a smrti, perzekuce přestál a jako jeden z mála "zápaďáků" byl ponechán v armádě. Ovšem se zákazem létání a bez možnosti služebního postupu. Nejprve působil ve Vojenské akademii v Praze a potom na Ministerstvu národní obrany, kde měl pro svoje jazykové znalosti na starost výcvik zahraničních pilotů.
Pak byl využíván pro mise v Africe, jako např. v Ugandě, kam tehdejší Českoslovesko dodávalo letouny Aero L-29 Delfín. Tam se dokonce po dvaceti letech dostal k létání.
V roce 1971 odešel do civilu, kde ještě vystřídal řadu povolání. Tím posledním bylo průvodcovství anglicky a rusky mluvících turistů.
Plukovník v.v. Jaroslav Hlaďo, nositel mnoha řádů a vyznamenání, zemřel 21. ledna 1990 v Praze. V roce 1991 byl povýšen na generálmajora in memoriam.