Avia BH-9 byl československý dolnokřídlý dvoumístný jednoplošník, který se používal jako cvičný a turistický letoun. Dosáhl mnoha úspěchů v závodech a získal několik rekordů. Ve dvacátých letech minulého století exeloval i na dálkových tratích.
Letadlo BH-9 zkonstruovali zakladatelé letecké továrny Avia a letečtí konstruktéři Pavel Beneš a Miroslav Hajn. Jako cvičný jej pod označením BH-9 používala i československá armáda k výcviku pilotů. Letoun byl vybaven dvojím řízením.
Jak jsem už uvedl, slavná "Boska" neboli BH-9, je držitelem mnoha rekordů. V roce 1924 na letounu Avia BH-9 amatérský pilot, JUDr. Zdeněk Lhota stanovil rychlostní rekord. JUDr. Lhota je přímo spojen s letouny konstruktérů Beneše a Hajna při rychlostních soutěžích. Ale proslulost získal tento dolnoplošník při dálkových letech. JUDr. Zdeněk Lhota se proslavil v roce 1925 letem do Říma! Poručík Jíra v témže roce uskutečnil dálkové lety do Paříže a Londýna. Od roku 1927 byly dálkové lety uznávány jako rekordy Mezinárodní letecké federace (francouzsky Fédération Aéronautique Internationale, FAI). První rekord, uznaný FAI, vytvořil na BH-9 pilot škpt Václav Vlček s cestujícím škpt. Vladimírem Charouskem, kteří uletěli 26. července 1927 600 km. Ještě tentýž rok ten samý pilot s por. Břetislavem Chrastinou překonal stávající rekord.
Břetislav Chrastina za války působil v Anglii. Tam prošel speciálním výcvikem a jako velitel čtyřčlenné paraskupiny „Spelter“ byl spolu s ostatními vysazen v květnu 1944 na území protektorátu.
Nejlepší výkon zaznamenala 11. července 1928 posádka ve složení: pilot škpt. Josef Heřmanský a ppor. ing. Antonín Macháček. Na dvoumístné verzi letounu BH-9 (L-BONP) vytvořili světový rekord na uzavřeném okruhu výkonem 1 500 km za 11 hodin a současně vytvořili rychlostní národní rekord 146,734 km/h.

Letoun BH-9 zdobí sbírku Národního technického muzea v Praze. Viz. ilustrační foto.







"Boska" Avia BH-9 OK-AZE před hangárem Západočeského aeroklubu.

Model BH-9 ve fotogalerii je v barvách Západočeského aeroklubu Plzeň, který vznikl roce 1919 jako Západočeský aviatický klub. V roce 1924 byl přejmenován na Západočeský aeroklub Plzeň. Ve třicátých letech zde působila také Masarykova letecká liga Plzeň. Rozmach aeroklubu zastavila okupace Německem 1939. Nacisté ukradli majetek aeroklubu a Čechům zakázali létat. Letci se významnou měrou zapojili do odboje. Za svobodu ČSR odešlo bojovat do zahraničí 43 členů. Dvacet z nich padlo. Okupanti popravili 12 členů.
Čest jejich památce!
Po válce se činnost aeroklubu obnovila.
Převzato včetně fotografie ze stránek "Historie plzeňských aeroklubů".